Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Ariza

23. 3. 2010 10:52
v jednoduchosti je krása

Mě se článek moc líbil. Hezky se četl. Byl krátký, člověk se nestačil otrávit, než došel k pointě. Měl příjemné sdělení (které nemusí vždycky platit v rozvržení starý versus mladý). Já si z toho vzala, že zkušenost ničím nenahradíš.R^

0 0
možnosti

machraveiva

7. 5. 2008 11:06
Snažila som sa

aj ja pochopit niečo v živote a ďakujem že si mi ukazal ako sa to robí...V

0 0
možnosti

skydream

12. 4. 2008 12:23
good

me se to docela libilo... sice tu ctu kritiku ale... no koukal sem jak casto se admini davaji na idnes doporucuje a pritom sem obevil ze pan dvorak ma daleko vetsi talent nez praci cenzora. co se tyce pani boemove tak ta je poeticka asi jako sidliste za prahou....R^

0 0
možnosti

old man sorge

7. 4. 2008 20:52
Ševče drž se svýho řemesla

No měl by jste se věnovat spíše své práci admina a ne dráždit básnické střevo.

Už jsem myslel, že jste onemocněl, ale vy jste jenom plodil.

Doporučuji článek na home page a ponechat tam týden, všem pro výstrahu. ;-D

0 0
možnosti

KamilKlk

7. 4. 2008 19:43
Hmm..

Nuda. Myslenka clanku nikoho neobohati, neb jest naprosto neoriginalni a nenova. Snad jen nektery z pseudointelektualu se pozastavi a rekne si "to je tak hluboky a pravdivy pribeh", lec ani jej neobohati, protoze kazdy podvedome vnima,  ze stari neznamena moudrost ani vseznalost, priklady kolem sebe vidime denne.

0 0
možnosti

hella.k

6. 4. 2008 16:41
Nechválím

Někdo se tu snažil o napsání příměru, že ne každý starý, může znát co zná mladý. Což někdy může, ale většinou pravdou není. Zvláště, jedná-li se o příměr zkušeného starého muže a dítěte. Nic moc. Z té oduševnělé tváře uveřejněné na blogu se jménem Jan Dvořák, bych očekávala něco oduševnělejšího. Vlastně nečekala, protože jsem již byla seznámena s inteligencí tohoto mazálka osobně.;-D

0 0
možnosti

pospa2006

7. 4. 2008 9:54
Re: Nechválím

No vidíte, a mně tahle slova připomněla dialog dvou mistrů tao na mostu, končící tím, že jeden říká druhému, jak může vědět, jak se cítí ryba ve vodě, když on sám není ryba.

Chtěl jsem tím jen říct, že se v podněcujících textech můžeme dočíst jen toho, co už v nás dávno je. Jako například se dočteme ve verších, jejichž obrazy jsou jen našimi vlastními obrazy, podnícenými básníkem.

Berte ten text jako podnět k zamyšlení a rázem vám přestane vadit jeho naivita, protože ve vás přece není. A takoví lidé jako se potkali v té krajině, mezi námi přece žijí, nebo ne?

Krásný den přeji!

0 0
možnosti

Isvědek

6. 4. 2008 12:20
balanc na ostří nože

Rozum a zkušenost jsou dvěma stranami jedné celistvé mince. V životě někdy jako - by převáží důležitost praxe, jindy zas je nutno zaběhlý stereotip praxe více či méně nabourat rozumem. Proto někdy i nedostatek zkušeností může být výhodou. Myšlenky nezkušeneho a nezaujatého však poté zpravidla musí zpracovat ten zkušený(ne vždy). Pochopení je zkrátka často balancováním na hraně ostří nože mezi dvěma či více protiklady.

Alespoň ja si to myslím. Jinak Váš článek je hezký svou nevnutivostí.

Petr Mazálek 

0 0
možnosti

pavel 99

6. 4. 2008 10:11
Tak nějak mi to připomíná

sociální inženýry typu Špidly když radí podnikatelům jak to mají správně ve své firmě dělat.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS