Vítězství jako prohra aneb nahotiny na koupalištích podruhé
Když jsem "nahotiny" psal, ve snu mě nenapadlo, že vyvolají takovou odezvu. A taky mně nenapadlo, jak velké bude množství lidí, kteří ačkoli si přečtou ta slova a ty věty, které v článku jsou, přesto jim z toho nakonec vyjde něco úplně jiného, než o čem to ve skutečnosti je.
Popravdě - i když mně odhalené dámy na veřejnosti (byť se jedná "jen" o koupaliště) opravdu vadí, věc sama o sobě je víceméně zanedbatelná, marginální, a tomu odpovídal i zvolený styl článku - poněkud jízlivý tón a konec přitažený za vlasy. O svlékání na veřejnosti v něm opravdu šlo až v druhé řadě.
Rozhodně to nebyla, nechtěla a ani nemohla být sociologická sonda nebo seriozní objektivní rozbor stavu myšlení společnosti. Prostě názor. Názor na jeden z mnoha detailů současné doby, v níž se kromě jiného zaměňuje svoboda s nevázaností a soukromí a intimita mizí v ataku médii podporovaného voyeurství. A že ta doba taková nejspíš opravdu je, ukazuje i to, jak mnoho čtenářů článek přitáhl a hlavně to, jak divoké a místy spíše divošské reakce vyvolal.
Nebo že by tolik zabral sám titulek? To opravdu stačí dát do něj cokoli, co aspoň trochu zavání nahotou a sexem? Hm. Soudě podle výborného článku Richarda Hotového "Tv moderátorka nahá v metru..." na tom něco je. Pochopitelně, snažil jsem čtenáře titulkem přitáhnout. To nezapírám, článek s unylým titulkem si přečte jen málokdo. Ale ne k lacinému získávání bodů ve čtenosti, nýbrž k tématu, jež jsem se pokusil (možná poněkud neobratně) nadhodit. K diskusi o tom, jaká je tahle doba a kam ještě asi půjde. To se mi ovšem zrovna nepovedlo. Většina reakcí se točila kolem toho, jak si může někdo ve třetím tisíciletí myslet, že ženské ňadro je něco fuj. Jenže o tom v článku nepadlo ani slovo (ani nemohlo, protože si to vůbec nemyslím, ačkoli mi to mnozí diskutující přisoudili).
A tak jsem sice získal "vavříny" nejčtenějšího článku, poznal jsem, jaké to je třímat v ruce sklap i takového mistra slova, jakým je Ivan Hoffman, ale je to celé nějaké divné. Radost rozhodně není ten pocit, který z toho mám. Tolik sprostoty, urážek, a s prominutím, tuposti, ze strany některých diskutujících v reakcích nejen na můj článek, ale i mezi sebou navzájem, stejně jako i u celé řady dalších článků na tomhle blogu, mě vyrazilo dech. Zjištění, jak mnoho takových lidí čte web iDnes, je neveselé. Bulvarizace světa informací je prostě tu a nezastavíš ji. Světlem pro mě ale zůstávají ti, kteří sice nesouhlasí, ale přitom jsou korektní a slušní, a ti, kteří vidí věc podobnýma očima jako já (a nebylo jich zas tak úplně málo, i když ti úplně prvně uvedení je převálcovali).
A tak jsem vyhrál a prohrál zároveň. Ne že by mi dělalo zle být první (všimni si, čtenáři, nepíšu nejlepší, vím, že jsou na blogu lepší články), to nikoliv - jen více vítězství k mým nohám! - ale ne za cenu získání puncu pouťové atrakce.
(A příště si pozvu na pomoc strýce Jožina. Tož, vitajte, súsedi!)
Jan Dvořák
Video: Kapela OK GO ve svém novém klipu poletuje ve stavu beztíže
Zažít v letadle stav beztíže? Proč ne? Hoši z americké kapely OK GO si to vyzkoušeli v nejnovějším ze svých unikátních klipů. Japonská MTV ho ocenila jako video roku 2015.
Jan Dvořák
Rozhovor: Sdílíme spolu fascinaci moři a oceány
Letec a publicista Jiří Pruša a filmový režisér Petr Nikolaev vyrazili v úterý ráno z Prahy směr Karibik, aby z letadla zmapovali jeho ostrovy. Před odletem jsem je vyzpovídal.
Jan Dvořák
Johnny Depp, Bedřich a já
Jak jsme s Johnny Deppem, co není pirát ale kocour, do Černého moře a pak až do Kyjova, tam, kde bydlí babička Jarka.
Jan Dvořák
Muž, saně a chlapec
Zasněženou krajinou šel muž. Bylo nádherně. Sníh jiskřil ze všech koutů, slunce svítilo jako o závod. Ten muž byl zdaleka, v životě sníh neviděl. Tu došel ke zvláštní věci. Stála opuštěná na sněhu, nikde nikdo.
Jan Dvořák
Příběh chlívečku holenní kosti
Mladý muž láskyplně odemkl zámek otlučených dřevěných dvířek. Musel zabrat, aby povolily. „Příště Vás musím opravit," řekl, než udělal zednickou tužkou, která visela na provázku vedle dveří, čárku na veřeje. Pak se sehnul a vstoupil do místnosti za nimi.
Jan Dvořák
Jak se krade prezident
Bizarní svět bizarních postaviček bizarního polosvěta v bizarním dramatu na bizarní scéně. V první řadě s ústy dokořán ty a já. Z lóže nám kyne ukradený prezident. Má dvě tváře - jednu s knírkem a druhou bez. Parlamentní demokracie po česku. Vítejte.
Jan Dvořák
ČD sypou peníze do filmu, na cestující jim nezbývá
Aneb Když vlaky stojí, auta jedou. Znáte tu písničku: Z Opavy, z Opavy, rychlík jede do Prahy, nikdo nemá obavy, jestli dojede... Luděk Sobota. Tuhle jsem sice nejel do Opavy, ale do Ústí nad Labem, nicméně obavy jsem taky neměl. Leč, měl jsem mít. Příště budu obezřetnější.
Jan Dvořák
Co vidíš v zrcadle
"Tak to tedy ne!!!" křičí Martin Kabát na hlavního pekelníka a vybojuje Káču, kterou vlastní hloupostí a bonvivánstvím prohrál peklu, zpátky do života. Ne!
Jan Dvořák
Ztráty a nálezy na cestě ke svobodě
Za spálenými mosty plynové lampy zhasínám, jsi stejná jako já, dotýkám se hvězdy, bílá velryba uhání, je pořád krásná, míří do hlubin Laptěvů, tak jako já... zpívá Michal Hrůza. Svoboda je jako bílá velryba. Uhání vpřed a je pořád
Jan Dvořák
Cirkus v TESCU aneb jak udělat ze zákazníka klauna
"Velevážené publikum, dámy pánové! Všichni sem, všichni k nám! Nenechte si ujít světoznámý cirkus, cirkus Tesco! Uvidíte líté šelmy, brilantní žongléry, odvážné krotitele i cizokrajné krásky. Ovšem také i kouzelníka a klauna. Proto račte vstoupit!" No vážně, já tam byl.
Jan Dvořák
Na vrcholcích bílých moří
Byla mlha. Stoupali jsme po horské stezce výš a výš, až nás bezzubé dásně mračen uvelebené na úbočí hory procedily vzhůru, do světa bezoblačného nebe, v němž se ve sluncem ozářených bílých mořích povalovaly zbytky dnešního rána.
Jan Dvořák
Blog iDNES je milionář!
Je to nedávno, co blog iDNES spatřil světlo světa a už je milionářem. A táhne - nás, obyčejné mužiky pera, zkušené novinářské matadory a taky celebrity. Právě bloggerská práce to je, co způsobilo, že se o blog zajímá stále více lidí. A z mnohých z vás jsou dnes hvězdy blogu. A co se na blogu nosí? Kdo je tu králem? Co o tom všem říká statistika? Zajímá vás to taky? Nuže, račte si kliknout!
Jan Dvořák
Zbourejte Labskou boudu! A Sněžku taky!
A lidi zastřelte. Joj, jak bude krásně na hřebenech Krkonoš!
Jan Dvořák
Sexmise počesku aneb Jak velrybě zlomit vaz
Slyšeli jste to určitě. Není to složité. Pochytejte pár těch nejvýkonnějších, obden z jejich pohlavních žláz jako z jedových zubů kobry vymačkejte trochu té životadárné tekutiny, a máte to. Svět bez mužů, svět bez manželství, úžasný, dokonalý svět bez lásky.
Jan Dvořák
Výrobci oblečení pro mládež: Směl bych vám nafackovat?
(Ne)milí výrobci triček, mikyn a kalhot pro mladé holky! Píšu vám, abyste věděli, že mám tajný a neuskutečnitelný sen. S chutí vám nafackovat!
Jan Dvořák
Kdy jsem brečel a kdy jsem nebrečel
Jmenuje se Anna Netrebko. Až do dnešní skoro půlnoci jsem netušil, že existuje. Ale dostala mě dokonale.
Jan Dvořák
Den, kdy jsi poprvé uviděl horu
Když jsi poprvé uviděl horu, bylo vidět bylo sotva na krok. Uběhlo pět let od doby, kdy ses neměl narodit, a ty jsi konečně stál na úpatí hory, která ti možná mohla zlomit vaz. Půjdeš?
Jan Dvořák
Praho!
"Excuse me... Monument!" vytrhne mě z usínání postarší muž v kšiltovce, a ukazuje na sochu, na jejímž podstavci jsem se před chvílí usadil a nastavil obličej poslednímu letošnímu slunci babího léta. Nejspíš mě má za Američana či tak něco. Nechávám ho při tom a ne zrovna nadšeně slézám na dlažbu. "Nice trip!" loučí se se mnou nakonec mužík s cedulkou "Pořádková služba" na klopě manžestrového saka. "Umta, umta, umtatata," swinguje k tomu kapela od protějšího hrazení. Karlův most.
Jan Dvořák
Vtip měsíce - Talmanová bude slaďovat rodiny
Tak to je tedy vážně gól. Hořký vtip, který ovšem zřejmě myslí naprosto vážně, připravila veřejnosti česká vláda. Žena, která pomohla rozbít premiérovi vlastní rodinu, bude stát v čele instituce, jejímž úkolem je podle iDnes.cz „zatočit s alarmující situací v zemi, kde se každé druhé manželství rozvádí“. Krásná stáleještěslečna Lucie Talmanová bude teď "slaďovačkou českých rodin". Páni!
Jan Dvořák
Dětský karneval po palestinsku - se samopaly a pásy s výbušninami
Bojovníci za mírumilovný islám, hoďte vaše papírové flintičky do koše. Skutečný islám nežije v ústech jeho evropských filozofických obhájců, ale na Středním Východě a v okolí. Kalašnikov, to je ten správný dárek k narozeninám malých Palestinců, jak ukazuje Youtube video uvnitř tohoto článku.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3509x