A lidi zastřelte. Joj, jak bude krásně na hřebenech Krkonoš!
Pryč s tebou, ohyzdo!foto: Miroslav Hlávko
***
Jsem vděčný za každou chvíli, kterou jsem kdy mohl strávit v Krkonoších. Jsou nádherné, fascinující. Protože se do nich chci dlouho vracet, chodím pouze po značených cestách, borůvky trhám jen z cesty, pet lahve a papíry ze svačiny se mnou odchodí každou tůru od začátku až do konce, protože pohodit je jako nepotřebné na zem mi připadá nemístné.
Mnohokrát jsem stál na vrcholu Sněžky, mnohokrát jsem od ní odcházel po dřevěném chodníku mokřady Úpského rašeliniště směrem k Luční boudě, od které jsem zase mnohokrát podél bunkrů zbytečně vybudované protihitlerovské obranné linie pokračoval na Výrovku. Mnohokrát jsem šplhal starou Bucharovou cestou úbočím Kozích hřbetů pro sladkou odměnu výhledu na Sněžku i do údolí svatého Petra, mnohokrát jsem se kroksunkrokem zbytků sil dopotácel z Dvoraček na náhorní plošinu, z níž odtéká k Hradci Labe, a vždycky to stálo za to.
A vždycky, když jsem těmi úžasnými místy procházel, jsem chytal cukání. Tak běž! Vždyť je to jen kousek! Pár desítek metrů, a jsi na vrcholu Luční, na vrcholu Studniční, na vrcholu Železné hory. Nebo na úzkém chodníku Kozích hřbetů. Nešel jsem. Zákaz. Nacházel jsem se přece v nejchráněnějším chráněném území Česka a dost možná celého vesmíru. Ale čím dál tím míň jsem se chápal. Ale už to mám. Jsem nepřítel hor. Kam noha turisty šlápne, tráva sto let neroste. Musíme zachovat Krkonoše pro budoucí generace. Ochranářů.
Chápu, že lidi, kteří Krkonoše milují, štvou bandy jiných lidí, kteří jsou s to udělat v horách svinčík na každém kroku, hulákat tu a válet se po vzácné, nikde jinde ve střední Evropě se nenacházející květeně. Ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že se to strážcům krkonošského grálu v hlavě kapánek přehodilo a ochranu hor přeměnili na boj proti všem.
Znovu se mi to vrátilo před chvílí, když jsem si přečetl článek "Ochranáři chtějí koupit a zbourat Labskou boudu" na Cestování v iDNESu. Řediteli Krkonošského národního parku Jiřímu Novákovi se totiž při představě, že se na posvátných místech kolem pramene Labe budou promenádovat lidi, nejspíš ježí i chlupy na zádech. "I v inzerátech na prodej Labské boudy se naznačují určité možnosti sportování a rekreace, které budou vzhledem ke kapacitě chaty vždy souviset s dopravou a velkým pohybem lidí v I.zóně národního parku. Tedy v tom nejcennějším, co máme. Na místě, kde dnes Labská bouda stojí, by nemělo být nic," cituje ho Cestování.
Ochranáři proto údajně chtějí Labskou boudu koupit, zbourat a podle iDNES "vrátit této části Krkonoš její původní vzhled". Tak. Správně. Zbouráme Labskou, pak Luční (ta některým lidem leží v žaludku jak pazneht plesnivého kozla) a nakonec Polskou boudu (Poláci budou naštvaní, ale to nevadí, mají tam beztoho předražené záchody a nějaká ta válka mezi námi a Poláky by určitě nezaškodila; aspoň by se nám po letech zase zmátořil těžký průmysl).
Pak namíříme kanóny na Sněžku a kromě té polské UFOboudy odpravíme naší starou poštovnu, novou poštovnu a nakonec ustřelíme i kus vrcholu Sněžky, protože pak už tam žádní lidi pitomí konečně nepolezou.
A bude klid. Ne?
Autor fotografie: www.fotobanka.cz / Miroslav Hlávko (převzato z Cestovani.idnes.cz)
