Praho!

"Excuse me... Monument!" vytrhne mě z usínání postarší muž v kšiltovce, a ukazuje na sochu, na jejímž podstavci jsem se před chvílí usadil a nastavil obličej poslednímu letošnímu slunci babího léta. Nejspíš mě má za Američana či tak něco. Nechávám ho při tom a ne zrovna nadšeně slézám na dlažbu. "Nice trip!" loučí se se mnou nakonec mužík s cedulkou "Pořádková služba" na klopě manžestrového saka. "Umta, umta, umtatata," swinguje k tomu kapela od protějšího hrazení. Karlův most.

*** 

Přednášky skončily, a do Dejvic na vlak je to přece nejlepší pěšky přes Hradčana. Nejdřív u Vejvodů jeden zlatý Staropramen, pak s Hrabalem v podpaždí Karlovou ulicí směr řeka. U Modré Štiky ještě kousek rovně a pak už most. Totiž Most.

Třetí socha vlevo má široký podstavec, dá se tu i pohodlně usnout a člověk nemusí mít strach, že spadne do řeky. Zleva hučí splav, do ofiny se zlehka naváží příjemné vltavské povětří. Odpoledne stárne, slunce zvolna padá Petřínu do klína. Řeka zdivočelá splavem se u mostu zase uklidňuje a nechává po sobě poletovat tisíce drobných sluncí. Přivřenými víčky se derou do očí spolu se siluetou rybáře, který na pramici nedaleko před mostem pokouší štěstěnu na dohled stovkám očí, jejichž majitelé svými kroky rozechvívají dlažbu nahoře. Do uší se zakusují klapoty, šumy a hlasy, tu a tam křikne racek. Swing tu ale nezní. Doba ještě nenazrála, otrokář nedovolil. A vlak? Však on pojede další, kam spěchat. Je tu dobře.

***

Kapela balí kufry, poslední "Umtata" se rozpustilo v podvečerním ruchu. Jdu taky, začíná být chladno. Říjen je říjen. Děda v kšiltovce už má nesjpíš padla, a tak nechává svoje "monuments" na pospas floutkům. Dívám se na podstavec sochy a snažím se tam uvidět dvacet let starý obraz kluka s Hrabalem na kolenou a se zlatými slunci z hladiny řeky v očích. A možná že on zase hledá v řece tváří tekoucí kolem něj tu, která ta jeho zlatá slunce donesla až k dnešku...

P.S. U Vejvodů už netočí Staropramen, ale Plzeň, swing na Mostě už žádný otrokář nezakazuje. Jen na vlak do Dejvic je to pořád prostě nejlepší pěšky přes Hradčana... 

 

 

 

 

Autor: Jan Dvořák | pátek 19.10.2007 0:47 | karma článku: 11,34 | přečteno: 2435x
  • Další články autora

Jan Dvořák

Johnny Depp, Bedřich a já

22.5.2012 v 14:10 | Karma: 0

Jan Dvořák

Muž, saně a chlapec

6.4.2008 v 1:12 | Karma: 19,59

Jan Dvořák

Jak se krade prezident

13.2.2008 v 9:01 | Karma: 20,45

Jan Dvořák

Co vidíš v zrcadle

13.12.2007 v 12:14 | Karma: 14,93

Jan Dvořák

Na vrcholcích bílých moří

2.11.2007 v 20:00 | Karma: 14,89

Jan Dvořák

Blog iDNES je milionář!

1.11.2007 v 16:25 | Karma: 19,49

Jan Dvořák

Kdy jsem brečel a kdy jsem nebrečel

24.10.2007 v 23:48 | Karma: 21,01

Jan Dvořák

Den, kdy jsi poprvé uviděl horu

23.10.2007 v 22:36 | Karma: 13,82

Jan Dvořák

Copak můžu nežít?

13.10.2007 v 21:50 | Karma: 13,23
  • Počet článků 48
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3509x
Druhdy admin Blog iDNES.cz, pak vedoucí webu Flying Revue.cz. A teď zase logoped klinického typu na plný úvazek.