Bajkomat: Domku, domečku!
Domku, domečku!
Málo se to ví, ale bylo to takhle.
Byl nádherný jarní den. U cesty k lesu stál domeček. Ne velký, spíš malý. A ne moc nový. Spíš rozbitý - prkno sem, prkno tam.
Šla kolem myška. "Domku domečku, kdo v tobě přebývá?" ptá se. "Asi já," odpoví si, když se nikdo neozývá, a stěhuje se dovnitř. "Tady budu bydlet," říká spokojeně, když se vyložila v okně. Prohlíží si krajinu kolem, hned za cestou je louka a za ní voní les. "Krása," hodnotí svoje nové bydliště.
Druhý den, sotva se myš probudila a zaujala své místo v okně, šla kolem žabka. "Domku domečku, kdo v tobě přebývá?" ptá se. "Já Myška Pískalka, sama vidíš," odpovídá jí myš, "a kdo jsi ty?" "Já? Žabka Kuňkalka," říká žába. "A víš co? Pojď, budeme bydlet spolu," zve myš žábu dál.
Když navečer kolem domku prochází zajíc, uvidí v okně dvě zvláštní bytosti. Žába sedí na okně, opírá se o rám, kýve nohama - jedna jí visí ven, druhá do místnosti. Myš spokojeně oddychuje opřená o druhou stranu okna, ocásek se jí zvedá a klesá podle toho, jak se nadechuje a vydechuje. "Domku domečku, kdo v tobě přebývá?" ptá se zajíc směrem k oknu. "Já Myška Pískalka! Já Žabka Kuňkalka!" zazní z okna. "A co tam děláte?" ptá se Zajíček Ušáček. "Kýveme nohama," řekne žába, myš dodává: "A spíme. Nevidíš, že nás budíš?!" Zajíc se dlouho nerozmýšlí, když ho obě dosavadní obyvatelky pozvou dovnitř a za chvíli jsou v okně tři.
Psovi, který kolem domku ráno běží do města pro noviny, se tak naskytne ještě podivnější podívaná. Z okna visí jedna myší a jedna žabí noha, mezi nimi vykukují dlouhá chlupatá zaječí chodidla. "Hej! Domku domečku! Kdo v tobě přebývá?" štěkne směrem k oknu až osazenstvo popadá na zem. "Co děláš, blázne? Nevidíš, že spíme?" zlobí se na psa myš. "Pojď spát taky a neštěkej tady jak na lesy," dodává žába. Zajíc zase usnul. Pes uvažuje nahlas: "Něco na tom je. Beztak už toho otroctví mám tak akorát dost. Pořád: Skoč tamhle, dones tohle..." Pak zavrčí: "To se vrr..." a přidá se ke třem kamarádům. Do okna se už nevejde, ale jemu beztak nejlíp vyhovuje podlaha; takže si nestěžuje a za chvíli už klidně oddychuje mezi dveřmi.
Všechny čtyři vzbudí až k večeru další kolemjdoucí. "Je to tu jak na Václaváku," bručí myš, když slyší mečivé: "Domku domečkuuu, kdo v tobě přebývááá?" Vzbudí se jen ona. "Já Myška Pískalka, já Žabka Kuňkalka, já Zajíček Ušáček, já Pejsek Hejsek," odrecituje za všechny. "A ty, co nás budíš?! A kdo jsi?" "Koza Róza," zamečí koza. "Vešla bych se k vám také?" ptá se. "No, snad se ještě zmáčkneme," rozhlédne se myš po domečku a zve kozu dovnitř. "A teď spi a neotravuj," přikazuje jí, když se koza uvelebí pod stolem.
Po chvíli vychází měsíc a ozařuje studeným světlem scenérii, v níž pět kamarádů spokojeně oddychuje v domku, který byl ještě předevčírem úplně opuštěný, smutný, nevyužitý.
Další den před obědem se kolem sune medvěd. Nakoukne oknem na spící pětici a zařve: "Vy telata strakatá, hovada líná, co se tu povalujete bez užitku?! Alou, už ať jste odsud pryč a koukejte něco pořádného dělat!" cení na pět rozespalých kamarádů svoje ohromné uslintané zuby. Většina obyvatel domku omdlí, jen pes bere nohy na ramena a mizí v lese. "Pakáž jedna líná. Nic to nevydrží," hudruje medvěd, když si zblízka prohlíží bezvládná těla. Myšlenka, že se blíží čas oběda, mu najednou je více než blízká...
(Tady text nekončí, jen je skryt. Napište, prosím, do diskuse svoji verzi (+- na 10 řádcích), vítěznou variantu zveřejním během následujících dvou dnů spolu s původní mojí verzí. Pište, pište, pište, Cabernet čeká!)
Jan Dvořák
Video: Kapela OK GO ve svém novém klipu poletuje ve stavu beztíže
Zažít v letadle stav beztíže? Proč ne? Hoši z americké kapely OK GO si to vyzkoušeli v nejnovějším ze svých unikátních klipů. Japonská MTV ho ocenila jako video roku 2015.
Jan Dvořák
Rozhovor: Sdílíme spolu fascinaci moři a oceány
Letec a publicista Jiří Pruša a filmový režisér Petr Nikolaev vyrazili v úterý ráno z Prahy směr Karibik, aby z letadla zmapovali jeho ostrovy. Před odletem jsem je vyzpovídal.
Jan Dvořák
Johnny Depp, Bedřich a já
Jak jsme s Johnny Deppem, co není pirát ale kocour, do Černého moře a pak až do Kyjova, tam, kde bydlí babička Jarka.
Jan Dvořák
Muž, saně a chlapec
Zasněženou krajinou šel muž. Bylo nádherně. Sníh jiskřil ze všech koutů, slunce svítilo jako o závod. Ten muž byl zdaleka, v životě sníh neviděl. Tu došel ke zvláštní věci. Stála opuštěná na sněhu, nikde nikdo.
Jan Dvořák
Příběh chlívečku holenní kosti
Mladý muž láskyplně odemkl zámek otlučených dřevěných dvířek. Musel zabrat, aby povolily. „Příště Vás musím opravit," řekl, než udělal zednickou tužkou, která visela na provázku vedle dveří, čárku na veřeje. Pak se sehnul a vstoupil do místnosti za nimi.
Jan Dvořák
Jak se krade prezident
Bizarní svět bizarních postaviček bizarního polosvěta v bizarním dramatu na bizarní scéně. V první řadě s ústy dokořán ty a já. Z lóže nám kyne ukradený prezident. Má dvě tváře - jednu s knírkem a druhou bez. Parlamentní demokracie po česku. Vítejte.
Jan Dvořák
ČD sypou peníze do filmu, na cestující jim nezbývá
Aneb Když vlaky stojí, auta jedou. Znáte tu písničku: Z Opavy, z Opavy, rychlík jede do Prahy, nikdo nemá obavy, jestli dojede... Luděk Sobota. Tuhle jsem sice nejel do Opavy, ale do Ústí nad Labem, nicméně obavy jsem taky neměl. Leč, měl jsem mít. Příště budu obezřetnější.
Jan Dvořák
Co vidíš v zrcadle
"Tak to tedy ne!!!" křičí Martin Kabát na hlavního pekelníka a vybojuje Káču, kterou vlastní hloupostí a bonvivánstvím prohrál peklu, zpátky do života. Ne!
Jan Dvořák
Ztráty a nálezy na cestě ke svobodě
Za spálenými mosty plynové lampy zhasínám, jsi stejná jako já, dotýkám se hvězdy, bílá velryba uhání, je pořád krásná, míří do hlubin Laptěvů, tak jako já... zpívá Michal Hrůza. Svoboda je jako bílá velryba. Uhání vpřed a je pořád
Jan Dvořák
Cirkus v TESCU aneb jak udělat ze zákazníka klauna
"Velevážené publikum, dámy pánové! Všichni sem, všichni k nám! Nenechte si ujít světoznámý cirkus, cirkus Tesco! Uvidíte líté šelmy, brilantní žongléry, odvážné krotitele i cizokrajné krásky. Ovšem také i kouzelníka a klauna. Proto račte vstoupit!" No vážně, já tam byl.
Jan Dvořák
Na vrcholcích bílých moří
Byla mlha. Stoupali jsme po horské stezce výš a výš, až nás bezzubé dásně mračen uvelebené na úbočí hory procedily vzhůru, do světa bezoblačného nebe, v němž se ve sluncem ozářených bílých mořích povalovaly zbytky dnešního rána.
Jan Dvořák
Blog iDNES je milionář!
Je to nedávno, co blog iDNES spatřil světlo světa a už je milionářem. A táhne - nás, obyčejné mužiky pera, zkušené novinářské matadory a taky celebrity. Právě bloggerská práce to je, co způsobilo, že se o blog zajímá stále více lidí. A z mnohých z vás jsou dnes hvězdy blogu. A co se na blogu nosí? Kdo je tu králem? Co o tom všem říká statistika? Zajímá vás to taky? Nuže, račte si kliknout!
Jan Dvořák
Zbourejte Labskou boudu! A Sněžku taky!
A lidi zastřelte. Joj, jak bude krásně na hřebenech Krkonoš!
Jan Dvořák
Sexmise počesku aneb Jak velrybě zlomit vaz
Slyšeli jste to určitě. Není to složité. Pochytejte pár těch nejvýkonnějších, obden z jejich pohlavních žláz jako z jedových zubů kobry vymačkejte trochu té životadárné tekutiny, a máte to. Svět bez mužů, svět bez manželství, úžasný, dokonalý svět bez lásky.
Jan Dvořák
Výrobci oblečení pro mládež: Směl bych vám nafackovat?
(Ne)milí výrobci triček, mikyn a kalhot pro mladé holky! Píšu vám, abyste věděli, že mám tajný a neuskutečnitelný sen. S chutí vám nafackovat!
Jan Dvořák
Kdy jsem brečel a kdy jsem nebrečel
Jmenuje se Anna Netrebko. Až do dnešní skoro půlnoci jsem netušil, že existuje. Ale dostala mě dokonale.
Jan Dvořák
Den, kdy jsi poprvé uviděl horu
Když jsi poprvé uviděl horu, bylo vidět bylo sotva na krok. Uběhlo pět let od doby, kdy ses neměl narodit, a ty jsi konečně stál na úpatí hory, která ti možná mohla zlomit vaz. Půjdeš?
Jan Dvořák
Praho!
"Excuse me... Monument!" vytrhne mě z usínání postarší muž v kšiltovce, a ukazuje na sochu, na jejímž podstavci jsem se před chvílí usadil a nastavil obličej poslednímu letošnímu slunci babího léta. Nejspíš mě má za Američana či tak něco. Nechávám ho při tom a ne zrovna nadšeně slézám na dlažbu. "Nice trip!" loučí se se mnou nakonec mužík s cedulkou "Pořádková služba" na klopě manžestrového saka. "Umta, umta, umtatata," swinguje k tomu kapela od protějšího hrazení. Karlův most.
Jan Dvořák
Vtip měsíce - Talmanová bude slaďovat rodiny
Tak to je tedy vážně gól. Hořký vtip, který ovšem zřejmě myslí naprosto vážně, připravila veřejnosti česká vláda. Žena, která pomohla rozbít premiérovi vlastní rodinu, bude stát v čele instituce, jejímž úkolem je podle iDnes.cz „zatočit s alarmující situací v zemi, kde se každé druhé manželství rozvádí“. Krásná stáleještěslečna Lucie Talmanová bude teď "slaďovačkou českých rodin". Páni!
Jan Dvořák
Dětský karneval po palestinsku - se samopaly a pásy s výbušninami
Bojovníci za mírumilovný islám, hoďte vaše papírové flintičky do koše. Skutečný islám nežije v ústech jeho evropských filozofických obhájců, ale na Středním Východě a v okolí. Kalašnikov, to je ten správný dárek k narozeninám malých Palestinců, jak ukazuje Youtube video uvnitř tohoto článku.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3509x