Jan Dvořák
Copak můžu nežít?
Potkal jsem tě na ulici uprostřed města. "Ty žiješ?"
Jan Dvořák
Domku, domečku - vítěz!
Vážení! Děkuju vám všem, kdo jste vyslyšeli moji výzvu k dokončení bajky o Domkudomečkovi a napsali mně svoje verze závěru. Po delším váhání a odborné debatě se strýcem Jožinem nakonec vítězem prvního Bajkomatu (čtěte i s ostatními čtenářskými variantami konce zde: http://dvorak.blog.idnes.cz/c/12054/Bajkomat-Domku-domecku.html) vyhlašuji pana Vlastimila Brázdila a posílám mu cenu: 0,75l kalifornského rudého Cabernet Sauvignon. A jestli vás zajímá i původní (v prvním Domkudomečkovi skrytá) autorská varianta konce bajky, můžete si ji přečíst teď.
Jan Dvořák
Bajkomat: Domku, domečku!
Milý čtenáři! Pomoz mi dokončit tento článek! Je to totiž Bajkomat: v diskusi dopište svoji verzi konce (podrobnosti na konci článku). Vítěznou variantu brzy zveřejním - vítěz má u mě 0,75l kalifornského červeného Cabernet Sauvignon!
Jan Dvořák
Kyjovská světla II.
Světlo je život. A tma je opak. A kyjovská světla jsou k životu.
Jan Dvořák
S Vavřincem do Vídňa!
Telefon. "Tož, co jé?! Ani sa neozveš... Poslúchaj!" Hlas mizí, místo něj jen šum a vítr až to bolí do ucha. "Ty to neslyšíš?! Tož já ti to nadiktuju!" křičí do mobilu strýc Jožin. Tak tady to máte.
Jan Dvořák
Povídání o dvou duchovních a jednom Mirku Topolánkovi
Tak už ta vymoženost dorazila ze severní Ameriky i k nám. Duchovní autority a sexuální zneužívání. Nejprve se ženatý husitský biskup zamiloval do jistého milého mládence, teď zase saleziánský duchovní našel zálibu v pornografii. A rovnou dětské. Co s tím má společného Mirek Topolánek? A co na to strýc Jožin?
Jan Dvořák
Mé Česko, milé Česko, vždyťs tak hezko, tak hezko!
A jsi! Ležíš si tu uprostřed Evropy, připraveno k běhu, kladeš se svou šíjí mezi skály dolního Labe, Portou Bohemicou vtékáš do klíčních kostí Českého středohoří, z něj pravým ramenem tryskáš do Krušných hor a levým do hor Lužických, Jizerských a Krkonoš. Pravým loktem tam někde za Aší popichuješ Německo, abys pak paži nechalo zvolna klesnout až ke Slavkovskému lesu.
Jan Dvořák
Černá šelma nového věku
Pluje po nástupišti holešovického nádraží - nádherná, jemná, oduševnělá tvář, přirozená elegance a lehkost se v úžasné symbioze nese kupředu, dlouhé černé vlasy čechrané v rytmických záchvěvech lehkým večerním větrem vanou kolem hlavy jako by kynuly na pozdrav okolostojícímu a sedícímu publiku, boky opisují sinusoidu tak jemnou, až přechází zrak. Šelma a laň v jednom víří hladiny hormonů tatíků vyhlížejících večerní vlak domů.
Jan Dvořák
Na dluh! Na dluh! Na dluh!
Vždycky jsem si myslel, že platí: "Bez peněz do hospody nelez" a vida! kdo tohle dnes říká, je za zpátečníka a ňoumu. Kdo je dnes IN (nebo COOL či jak se to všelijak říká), žije na dluh. Nemáš na novou LCD televizi? Na poslední typ mobilu? Na dovolenou na Mallorce? Jaký problém, když jsme tu my, půjčovatelé peněz komukoli na cokoli, strážci vašich snů, tužeb a přání! Je to naprosto zadarmo, jen tady, no tady v rožku, se nám podepište, ajaj, inkoust došel, nevadí, krvička postačí...
Jan Dvořák
Koncert pro Montecatini
To bylo tenkrát, kdy ve Světozoru dávali oscarového Gándhího, v obchodech při troše kontaktů šlo sehnat LP P.S. od Vladimíra Merty a nad Prahou zatím ještě den co den nevycházela Jitřenka nebo Večernice, nýbrž Rudá hvězda věčného přítele z východu. A taky to bylo tenkrát, kdy se místo na oběd tu a tam chodilo do italské cukrárny na konci Vodičkovy ulice na concerto grosso pro dvě ruce a zmrzlinářskou naběračku.
Jan Dvořák
Srnec
Krátí se mi dech a mám pocit, že i nohy. Ta mapa mě obelstila, vždyť to vypadalo, že cesta, která mě měla lesem odvést na hřeben Liščí hory, vede skoro po vrstevnici. Zatím mě přes oči teče pot a zvednout nohy zase o další kámen nebo kořen výš, mi dělá čím dál větší potíž. Sluncem zatím ještě zalitý les kolem mě je tichý, všichni, kdo tudy dnes šli, už odpočívají někde po večeři. A tak slyším jen sám sebe, jak funím a sípu, a tu a tam rachotící kámen, který botou nechtě odkopnu do propasti pod sebou.
Jan Dvořák
Česká republika: Vítejte v popelnici!
To ještě nebyla dálnice z Ústí nad Labem do Drážďan hotová, když jsme jeli s manželkou cosi vyřídit kousek za německé hranice, takže Libouchec, Petrovice a Wilkomenn in Deutschland! Za necelý půlden stojíme u závory znovu v opačném směru, Petrovice otevírají svou náruč. Ta náruč je ale nějaká jiná, divná, jak to? Po chvíli nám to dochází: není jiná - je to náruč úplně stejné popelnice, již jsme před osmi hodinami opouštěli.
Jan Dvořák
Kyjovská světla
To jsem šel jednou v noci s foťákem po Kyjově a všude kolem lavina světel. Tak jsem ta malá i velká, tenká i baňatá, rovná i křivolaká světla vyfotil. Takhle:
Jan Dvořák
Springsteenův koncert v letním kině ve Slaném se opravdu povedl
Tracy Chapman splnila svou úlohu dokonale. Nažhavené fanoušky ikony amerického rocku posledních třiceti let zklidnila a naladila je přesně tak, jak si to žádala nezvykle komorní varianta Springsteenova slánského koncertu. Boss totiž do Slaného přijel nejen bez E-street bandu, ale bez kapely vůbec - svoje obvyklé dvě a půl hodiny hraní strávil na podiu jen s kytarou.
Jan Dvořák
Ať žije kuchař!
Ano. Ať žije kuchař hotelu Energetik na Hnědém vrchu nad Pecí pod Sněžkou. Asi je to reklama. Ať!
Jan Dvořák
Krakonoše!
Pěšina vede lesem a těsně u ní rostou borůvky jako telata. Na jejím konci mezi stromy prosvítá palouk. Ruce od borůvek už modré nemám, ale oči od toho, co následovalo, mě pálí ještě teď.
Jan Dvořák
Jak se zbavit podomního prodejce
Chcete se zbavit otravného prodejce vysavačů či jiného předraženého haraburdí? Pošlete ho za mojí mámou! (Jestli bude mít odvahu za ní jít.)
Jan Dvořák
Těch pět velkých červených písmen: T, E, S, C, O
Aneb o tom, jak nám ukradli velký lesklý obchod na konci města a jak nám to vlastně udělalo dobře.
Jan Dvořák
Utrpení ve vlacích aneb příručka pro sváteční cestující
Vlaky EuroCity jsou podle mínění Českých drah vlaky vyšší kvality. Už delší dobu o tom na základě vlastní intenzívní a pravidelné zkušenosti pochybuji, kvalita cestování v těchto vlacích po lákavých začátcích v devadesátých letech klesá v poslední době celkem nezadržitelně níž a níž. To mě přimělo vnést mezi cestující veřejnost trpící pro zisk Českých drah často nemalá příkoří otázku, jak to vlastně s onou vyšší a jinou kvalitou vlaků ČD je, a poskytnout jí tak vodítko při rozhodování, jestli riziko cestovat vlakem podstoupit či nikoli. Nejezdíte-li vlaky Českých drah příliš často, prostudujte si před případnou cestou tuto příručku. Vyhnete se tak mnohým nepříjemnostem a (tělesným i duševním) zraněním.
Jan Dvořák
Stodesítkou v levém pruhu. A neuhne.
Znáte ho jistě taky. Maže v levém pruhu sto deset, nejbližší auto, které by mohl předjet, v nedohlednu. Pán v klobouku? Kdeže. Bývávalo.
předchozí | následující |
Počet článků 48 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 3508 |
Druhdy admin Blog iDNES.cz, pak vedoucí webu Flying Revue.cz. A teď zase logoped klinického typu na plný úvazek.